V posledních několika měsících se v médiích velmi často upozorňovalo na celosvětový problém s plasty nejen v přírodě, ale i v oceánech. Nejen že se jedná o neestetickou část, kdy místo v moři se koupete mezi odpadem, ale hlavně to má šílený dopad na ekologii obecně. Je to velká hrozba pro rostliny, živočichy i lidstvo samotné.
Velmi malé procento plastů, které je denně vytřízeno a odvezeno, je recyklováno nebo likvidováno v zařízeních pro nakládání s odpady. V drtivé většině trvá až 1000 let než se rozloží, což s sebou přináší rozklad a dochází k uvolňování toxinů do půdy, vody, apod.
Je více než pravděpodobné, že dopad mikroplastů na půdu, sedimenty a vodu má na jejich ekosystémy zcela negativní dopad. Existují teze, dle kterých je suchozemské znečištění plasty mnohem vyšší než znečištění v mořích a oceánech. Dle odhadů až 23krát vyšší.
Foto: Soleincitta
Studie odhaduje, že více jak třetina plastového odpadu končí v půdě nebo sladké vodě. Tyto částice se rozpadají na částice menší než 5 mm a ty pak dále na nanočástice menší než 0,1 mikrometru a vstupují do potravinového řetězce.
Neměl by se opomínat ani fakt, že i kanalizace hraje velkou roli při dostávání plastů do vody. Je to mega distributor. V kalu můžeme nalézt 80 – 90 % plastových částic – např. vlákna z oděvů. Tato voda pak končí na polích jako hnojivo a takto končí v půdě několik tisíc tun mikroplastů každý rok.
Navíc mikroplasty jsou nosiči organismů, které mohou způsobovat různá onemocnění životního prostředí. Bohužel také velmi toto ovlivňuje zdraví a funkci půdy. Toxické složky, které jsou v mikroplastech obsaženy se mohou uvolňovat do spodních vod a jiných okolních vodních zdrojů, což ovlivňuje stávající ekosystémy daných oblastí. Toto se děje při rozpadu plastových částí, kdy se mění chemické a fyzikální vlastnosti.
Při těchto fázích rozkladu jsou uvolňovány látky jako ftaláty a bisfenol A a tyto jsou známé pro své hormonální účinky a mohou narušit hormonální systémy organismů. Mohou procházet i buňkami a dokonce vyvolat změny biochemickými reakcemi.
Jak se tyto látky dostávají do pitné vody?
Zcela jednoduše. Při každém praní našeho oblečení, které je vyrobené z látek například: akryl, nylon, spandex a polyester se při vypouštění/odvádění do čistíren odpadních vod nebo do otevřeného prostředí uvolní určité procento. Dle nedávné studie citované společností Water World by to mohlo být až 700 000 mikroskopických plastových vláken za každý jeden prací cyklus. To je zcela alarmující číslo. Možná proto by se každý z nás měl zamyslet nad tím, z čeho se jeho oblečení vyrábí.
Zdroj: Uneviroment Foto: Pixabay
