Dopad lidského faktoru na planetu

Je až s podivem, že lidé si stále myslí, že jejich chování – činnost nemá žádný vliv. Opak je však pravdou. Naše činnost se zásadně podílí na vzhledu, současném stavu Země jako celku. Zkoumá se také,  kdy se v tomto směru řeší angažovanost člověka a jeho vliv na přírodní katastrofy. 

Touto problematikou se zabývá středisko (CRED) již více než 40 let. Za posledních 19 let  (1994 – 2003) bylo 6 973 přírodních katastrof, které si vyžádaly 1,35 milionů životů. Počet katastrof se neustále mění. V současnosti existuje velké množství agentur, které se specializují na jejich vyhledávání.

Hlavním důvodem je narůstající počet hydrometerologických katastrof, jako jsou sucha, povodně, tajfuny. Došlo k neuvěřitelnému nárůstu za posledních 20 let a to v průměru ze 100 ročně na 300 takovýchto událostí. Geologické katastrofy (sesuvy půdy, erupce) dle počtů zůstávají stejné. 

Dopad lidského faktoru na planetu 1

Jaké činnosti mohou mít vliv na dopad přírodních katastrof? 

Jednou z velmi zásadních je těžba dřeva, která je v mnoha ohledech velmi nezodpovědná a vede často ke změnu rázů přírodní krajiny (jedním z příkladů je vrtání solného dolu pod jezerem, kdy celé jezero zmizelo). Těžba zvyšuje i výskyt třesů. 

Stavební – vodní hráze mohou mít za následek zemětřesení kvůli extrémnímu tlaku vody, její hmotě, kdy je vyvíjen obrovský tlak.

Těžba ropy a zemního plynu rovněž devastují krajinu a odpadní voda vypouštěná může způsobovat seismickou aktivitu, která vyvolává praskliny ve skalách, půdě, aj.

 

Vliv člověka na povodně? 

S těžbou dřeva a odlesňováním je ničena vegetace, která chrání ornici, jež absorbuje přebytečou vodu svými kořeny. V tomto důsledku dochází k tzn. “vysoké vodě”. 

Zemědělství je velmi podobné odlesňování. Do koryta jde více vody, která se pak vylévá z břehů, vodní systém je tak přetížen a vede to k povodním. 

Rozvoj měst rovněž negativně přispívá k této situaci. Ve městech je všude beton nebo asfalt, který nemá přirozené absorpční schopnosti a tak všechna voda musí stékat někam do kanálů. které bývají velmi často přetížené, znečištěné a nebo ve velmi špatném stavu. A tyto odvodňovací/větrací systémy pak nejsou schopny toto množství zvládnout. 

Přirozeně vyskytující se mokřady, které jsou v důsledku rozvoje měst uměle vysušovány si pak přirozenou cestou hledají jiné možnosti. V některých oblastech tak může docházet k nerovnoměrnému navyšování vodní hladiny a toto vede za se k podvodním. 

Hydroelektrická energie je bez vystavení přehrady nemožná. Celý proces získávání elektrické energie vodní elektrárnou vyžaduje obrovskou vodní nádrž, jejíž tok je důkladně regulován. Jakékoli nesprávné kalkulace při výstavbě mohou vést ke katastrofě.

Dopad lidského faktoru na planetu 2

Přehrady obecně mají dobré a špatně vlastnosti. Nicméně vždy jde o zadržování enormního množství vody na jednom místě, a to má vliv na krajinu, vzhled dané lokality, vliv na zvířata a živočichy v přilehlých oblastech, ale i hlavně na aktivitu  “pod povrchem”. Voda je obrovský živel s pamětí a proto se ráda vrací do původních míst.

Přírodní katastrofy způsobené lidmi

Přírodní katastrofy způsobené lidmi jsou velmi devastující pro obyvatele, ale i okolní krajinu. Jedním z příkladů je protržení hráze Zipingpu v Číně v roce 2008, kdy velká váha 320 milionů tun vody, která působila protržení zemské kúry. 

Rok 2005 byl zdrcující pro New Orelans, kdy se nahromaděná voda z 50-ti hrází uvolnila a toto vedlo k obrovským záplavám, kdy bylo vodou pokryto téměř 80 % celého New Orleans. Zemřelo více jak 1800 lidí a bylo poškozeno na 100 tisíc domů a budov. 

Výjimkou nejsou ani laviny. Nadměrnému odlesňování a těžba v oblasti horské vesnice Giunsaugon na Filipínách vedlo k lavině, která si vyžádala tisíce obětí. 

Dalším špatným lidským úsudkem bylo umělé vytvoření skládky se zeminou, která se vlivem velkých dešťů sesunula. Zemřelo 70 lidí a bylo zavaleno 15 výrobních hal. Skládka měla přes 100 metrů. Tento případ se stal v roce 2015 v Shenzenu.

Všechny tyto katastrofy poukazují na to, že šlo o chyby lidského původu. Ať už jsou to špatně postavené hráze nebo extrémní odlesňování ploch. Pokud by byl kladen větší důraz na promyšlenější systémy vypouštění vody, přilehlou vegetaci či zpřísnění a zregulování těžby, mohlo by dojít k záchraně tisíců životů, ochraně přírody i majetků. 

Zdroj článku: ……………… , Foto: Pixabay

Přihlaste se k odběru

Přihlaste se k odběru

Připojte se k našemu mailing listu a dostávejte nejnovější zprávy a aktualizace od našeho týmu.

You have Successfully Subscribed!

Share This